HOLOCÉN - HOLOCENE
Holocén neboli mladší čtvrtohory je nejmladší geologické období, které začalo koncem poslední doby ledové před 12 000 - 10 500 lety (tedy zhruba v letech 10 000 - 8500 př. n. l). Konec doby ledové charakterizovala rozsáhlá klimatická změna - oteplení. To umožnilo přechod (neolitická revoluce) lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací. Lesy se rozšířily k pólům. S vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca 100 000 let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén nejnovější dobou meziledovou. Na počátku holocénu vyhynulo mnoho druhů velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti).
Zdroj: wikipedie
Thalassina anomala Herbst, 1804 - velikost 110 mm, Gunn Point, Darwin, Severní austrálie, cca 10 000 let
Kmen: Arthropoda von Siebold, 1848 - členovci, podkmen: Crustacea Brünnich, 1772 - korýši, třída: Malacostraca - rakovci, řád: Decapoda Latreille, 1802 - desetinožci, podřád: Gebiidea de Saint Laurent , 1979, čeleď: Thalassinidae Latreille , 1831, rod: ThalassinaLatreille , 1806, druh: Thalassina anomala Herbst, 1804.
Fosílie mořského raka rodu Thallasina anomala. Tento druh raka s dlouhým zadečkem a spíše drobnějšími klepety doposud žije v lagunách na některých místech australského pobřeží. Fosílie pocházi z lokality Gunn Point v severní Austrálii. Tato lokalita byla původně lagunou, která byla před několika tisíci lety pohřbena během přírodní katastrofy (pravděpodobně záplava způsobená hurikánem). Společenství živočichů obývající lagunu bylo pohřbeno mocnou vrstvou sedimentů. Krunýře těchto raků, kteří byli nejčastějšími obyvateli laguny, byly v silně mineralizovaném prostředí zpevněny novými minerály (kalcitem a sideritem), díky čemuž se krunýře dochovaly až do dnešní doby. Fosílie se často nachází v nodulích (obalené tvrdou horninou), ve vzácnějších případech se podaří horninu z krunýře zcela očistit. Jedná se o rod bahenních humrů, vyskytující se v mangrových močálech indického oceánu a západní části pacifiku.
Je nám známo osm druhů korýšů rodu Thalassina Latreille, 1806, přičemž sedm z nich je recentních, tudíž na ně můžeme narazit v lagunách či moři dodnes. Pouze jeden druh - Thalassina emerii Bell, 1844 † je pokládán za vymřelého. Jeho fosilní nálezy jsou známy ze severní Austrálie, Papui-Nové Guinei a Indonésie.
Dříve byli tito korýši řazeni do podřádu Thalassinidea, což byl původně jediný podřád dekapodních korýšů (desetinohých, tedy s pěti páry nohou). To se však později ukázalo, jako neprůchodné řešení a tito korýši byli přerozděleni do dvou podřádů Gebiidea a Axiidea. Poslední výzkumy prokázaly (na základě molekulárních analýz), že více než s raky či humry souvisejí s kraby, konkrétně kraby poustevníky. Většinou žijí v mělké vodě, ale u třech taxonů byl prokázán život v hloubce pod 2000 m. Většina těchto korýšů také žije v tropech, jen u některých byl výskyt zaznamenán nad 60 ° severní šířky, což je přibližně v místech, kde leží finské Oslo nebo Petrohrad a výše.
Existující - recentní druhy jsou:
Thalassina anomala Herbst, 1804 - západní oblasti Indického oceánu
Thalassina gracilis Dana, 1852 - Thajsko, Singapour, Indonésii a severozápadní Austrálie
Thalassina kelanang Moh a Chong, 2009
Thalassina krempfi Ngoc-Ho a Saint Laurent, 2009 - Vietnam, Singapour a Indonésie
Thalassina spinirostris Ngoc-Ho a Saint Laurent 2009 - Singapour, Malajsie
Thalassina spinosa Ngoc-Ho a Saint Laurent 2009 - Indonésie, Indie a Papua-Nová Guinea
Thalassina squamifera Man 1915 - Thajsko, na Filipíny, Singapour, Indonésie, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Fidži, severní Austrálie